Každý na světe má svoje místo, kde by chtěl zůstat na pořád. I já takové místo mám. Znám ho už 13 let a pokaždé je mi smutno, když musím odjet a čekat celý rok, než se tam znovu vrátím a zažiji ty nejlepší zážitky z celého léta. Je to to nejklidnější a nejhezčí místo, co může být, protože je tak prosté a české. Je to obyčejná louka u řeky s hradem za zády a v noci s nebem plným hvězd.
Na tuhle zelenou louku, kde sotva zaprší, jezdím od svých sedmi let se skauty z mého města. V té době se stavěly ještě tábory dva. Jeden holčičí a jeden klučičí, protože nás jezdilo přes sto lidí. Začala jsem tam chodit se svými nejlepšími kamarádkami ze třídy a společně teď vedeme oddíl skautů a skautek. Dětí je už pomálu a nemá je nikdo vést, a tak se dva tábory spojily v jeden. Kluci a holky teď mají stany proti sobě a už neexistují žádné noci, když jste se probudili, vylezli ze stanu a na stožáru byla pověšená dámská podprsenka nebo trenky nebo vám ukradli zásekový špalek. Od doby jednoho tábora se všechno změnilo, ale i tak si užíváme spousty legrace.
Vodní bitvy, večery u ohně s kytarou, společné hry, výlety na zmrzlinu. To všechno a mnoho dalšího nás čeká v 16 dnech. Pro mě jsou nejlepší ty večery, když děti zalezou do stanu a je konečně klid. Většinou někdo z nás větších čeká až mu začne první hlídka, a tak se sedí ve velkém stanu při svíčkách, baterkách a světélkách na baterky (romantika) a hrají se hry. Ráno vstanete a na trávě je ještě rosa,voda krásně hučí a studí vás do nohou, když si jdete vyčistit zuby a opláchnout obličej. Celý den se pak smějete nebo zlobíte, protože děti dělají něco co nemají.
Pokaždé, když se uspořádá další slibový oheň, kdy k nám přijdou oficiálně další členové, mám nostalgickou chvilku a vzpomínám na to, jak jsem byla malá světa neznalá, v noci brečela ve stanu, že chci k mamince, ale ráno pak na všechno zapomněla a užívala si skvělý den. Začínám asi stárnout, když na takové věci myslím, ale každý rok je tak výjimečný a nezapomenutelný, že nostalgii jen tak nemůžete odsunout, když znovu vidíte tu louku bez stanů a víte, že zažijete další skvělé dva týdny a je jedno jestli je éra vyšívání, korálků, třpytkatých tetování, cest na kole, písniček z reklam, disney filmů nebo Vánoc, pokaždé bude na co vzpomínat a těšit se, co přinese další rok.
